UpCycle Expo 2026: od materiálu k budově, městu a systému
Druhý ročník mezinárodní konference UpCycle Expo proběhl 17. září 2026 v Knihovně města Hradce Králové. Celodenní program propojil reuse stavebních materiálů, cirkulární stavebnictví, projektování, adaptaci budov, veřejný prostor a město.
Konferenci pořádaly Landscape Festival Hradec Králové 2026 a Cirkulární centrum Hradec Králové.
Letošní program navázal na první ročník a posunul debatu směrem ke konkrétní praxi. Hlavní otázka zněla: Jak zachovat co největší část hodnoty, která už je obsažena v materiálech, budovách a prostředí, a vytvořit podmínky pro jejich další využití?
Program postupoval od materiálu a stavebního prvku přes projektování, konstrukční systémy a budovy až k veřejnému prostoru a městu. Právě toto postupné zvětšování měřítka vytvořilo hlavní dramaturgickou linku celého dne.
Materiál v oběhu
První panel moderovala Michaela Streichsbierová z CYRKL. Příspěvky sledovaly cestu materiálu od existující budovy k jeho dalšímu využití.
Jakub Škaloud z VCES ukázal zkušenost velké stavební společnosti s dekarbonizací, cirkulárními principy, BIM a reuse audity. Významnou roli zde hraje investor a kvalita zadání. Pokud se požadavky na reuse, audit nebo environmentální kritéria objeví už během přípravy projektu, získávají projektanti i stavební firmy prostor pro jejich skutečné zapracování.
Martina Škvorová z Cyrklu představila zkušenosti z cirkulárních rekonstrukcí a selektivních dekonstrukcí. Konkrétní projekty ukázaly, jak zásadní je časová příprava, inventarizace a hledání dalšího využití ještě před zahájením stavebních prací. U rekonstrukce administrativní budovy se díky dlouhé přípravě podařilo vrátit do oběhu více než sto tun vybavení a materiálů.
Od materiálu k infrastruktuře
Tomáš Mrkvica z Cirkulárního centra Hradec Králové a Lucie Zajíčková z Technologického centra Hradec Králové představili zkušenosti s budováním lokálního systému pro reuse.
Materiál potřebuje po vyjmutí ze stavby projít dalšími kroky. Je třeba jej převzít, posoudit, očistit, případně opravit, připravit, uskladnit, evidovat a propojit s dalším využitím.
Právě zde vzniká prostor pro fyzickou reuse infrastrukturu, materiálové přípravny, řemeslnou práci, datovou evidenci a koordinaci města, investorů, projektantů, stavebních firem a dalších aktérů.
Hradec Králové dnes tuto cestu ověřuje prostřednictvím konkrétních pilotů, Partnerství pro cirkulární stavebnictví a připravované materiálové přípravny. Zkušenosti z jednotlivých projektů postupně vytvářejí základ pro opakovatelný proces, který bude možné přenášet i do dalších staveb a měst.
Město jako materiálová banka
Francisco Fernandes Mikuš z UCEEB ČVUT představil materiálový katastr Hradce Králové.
Digitální model umožňuje odhadovat množství a typy materiálů uložených v jednotlivých budovách a postupně vytvářet pohled na město jako na budoucí materiálovou banku.
Dalším krokem je propojení těchto dat s časem. Pro plánování materiálových toků potřebujeme vědět, kdy budou jednotlivé objekty rekonstruovány nebo demolovány, kdy se materiály uvolní a jaké další projekty je mohou využít.
Spojení informací o budovách, plánovaných investicích, auditech a dostupné infrastruktuře může vytvořit základ pro dlouhodobé plánování reuse v měřítku celého města.
Materiál jako součást návrhu
Barbora Krejčová z Fakulty architektury VUT v Brně představila projekt Matter Matters a zkušenosti s výukou architektury v měřítku 1:1.
Studenti pracují s konkrétními zadáními, dostupnými materiály, omezeným rozpočtem a skutečnou realizací. Materiál tak vstupuje do návrhu od samotného začátku a přímo ovlivňuje podobu výsledného řešení.
Příspěvek ukázal také význam řemeslné zkušenosti a přímého kontaktu architekta s materiálem. Dostupnost použitých prvků, materiálových bank a reuse center se tak stává důležitou součástí vzdělávání nové generace projektantů.
Co ukázal první panel
Z jednotlivých příspěvků se postupně složil poměrně jasný obraz. Podmínky pro udržitelnější stavební praxi vznikají v celém řetězci rozhodování.
Stavební firma potřebuje kvalitní projektové zadání, které jí umožní pracovat s reuse, recyklovanými materiály nebo dalšími environmentálními požadavky. Projektant zase potřebuje jasné zadání od investora a informace o tom, s čím může v návrhu pracovat. Investor potřebuje znát stav budovy, její materiálový potenciál, možnosti dalšího využití prvků a dostupné postupy, podle kterých lze požadavky správně nastavit.
Právě tady se ukazuje význam spolupráce mezi veřejnou správou, investory, projektanty, stavebními firmami, výzkumem a organizacemi, které nové postupy ověřují v praxi.
Změna vzniká tam, kde někdo vytvoří první použitelný postup. Může to být pilotní audit, nové zadání veřejné zakázky, materiálová přípravna, metodika pro projektanta nebo nový způsob evidence materiálů. Praktická zkušenost pak může být popsána, vyhodnocena a přenesena do dalších projektů.
Pokud tedy vidíme prostor pro změnu, největší hodnotu má začít ji prakticky ověřovat, spojit se s lidmi, kteří mohou ovlivnit další část procesu, a postupně vytvářet podmínky, ve kterých se z jednotlivých pilotů může stát běžná praxe.
Budovy a města v proměně
Odpolední část vedená architektem Karlem Goláněm rozšířila perspektivu od jednotlivého materiálu k celé budově, veřejnému prostoru a městu.
Pavel Horák z Prodesi/Domesi otevřel téma dřevostaveb, prefabrikace, konstrukčních systémů a materiálové efektivity. Volba konstrukce ovlivňuje způsob výroby, množství odpadu, možnosti budoucích úprav i dlouhodobou životnost stavby.
Vojtěch Janoš ze studia KORE ukázal význam certifikací, LCA a dalších nástrojů pro každodenní projektování. S rostoucím důrazem na materiálovou a uhlíkovou stopu se rozšiřuje také soubor kompetencí, které architekt potřebuje při rozhodování o konstrukcích a materiálech.
Adam Hudec z Dusts Institute představil Epidermitekturu a otevřel další pohled na životnost architektury. Povrchy budov se v čase mění, získávají biologické vrstvy a vstupují do vztahu s okolním prostředím. Stárnutí se tak může stát součástí architektonického uvažování.
Co má zůstat a co se má změnit
Marc Subirana a Adrián Mellado představili architekturu jako rámec schopný další proměny.
Jejich příspěvek pracoval s otázkou, které konstrukce, vazby a vrstvy místa mají zůstat zachované a jak lze nový návrh připravit na další změny v budoucnosti.
Marcin Maraszek následně ukázal Park u Mohyly Varšavského povstání, kde se poválečná stavební suť, spontánní vegetace a paměť místa staly základem nové městské krajiny.
Till Rehwaldt rozšířil stejné téma do veřejného prostoru. Historické vrstvy, původní vegetace, existující materiály a klimatická adaptace zde mohou společně vytvářet další kapitolu vývoje města.
Hodnota už v prostředí existuje
Jedna myšlenka se během dne vracela v různých měřítkách.
Materiál, konstrukce, budova i město už obsahují hodnotu.
Úkolem projektanta, investora, stavební firmy nebo veřejné správy je tuto hodnotu rozpoznat a rozhodnout, jak ji lze co nejdéle využívat.
Technické nástroje postupně vznikají. Máme zkušenosti s audity, selektivní dekonstrukcí, digitální evidencí, LCA, materiálovými pasy, adaptací konstrukcí i projektováním s dostupnými materiály.
Další krok spočívá v jejich propojení do jednoho opakovatelného procesu.
Právě tomu se chceme v Hradci Králové dál věnovat.
Prezentace z UpCycle Expo 2026
Prezentace řečníků jsme zpřístupnili také všem dalším zájemcům.
Připravujeme záznam celé konference
Celý odborný program UpCycle Expo 2026 jsme profesionálně zaznamenali včetně kvalitního zvukového záznamu. Nyní připravujeme video ke zveřejnění.
Všem registrovaným účastníkům konference pošleme odkaz automaticky emailem.
Zájemci, kteří na konferenci registrovaní nebyli, si mohou nechat poslat odkaz také. Po zadání emailové adresy vám odkaz pošleme ve chvíli, kdy bude výsledné video připravené.
Večer pokračoval v bývalých jatkách
Po skončení odborného programu se dění přesunulo do bývalých Veřejných ústředních jatek v Kydlinovské ulici.
V rámci závěru Landscape Festivalu Hradec Králové zde proběhla akce Jatka Open: Pulse of the Raw Space. Industriální areál se na jeden večer otevřel hudbě, kultuře a návštěvníkům festivalu.
Přesun z knihovny do jatek přirozeně navázal na téma celé konference.
Přes den jsme mluvili o materiálech, adaptaci budov, brownfieldech a dalším využívání existujících zdrojů. Večer jsme vstoupili přímo do industriálního areálu, který má před sebou další etapu svého života.
Součástí budoucího využití části areálu má být také rozvoj infrastruktury pro práci s použitými stavebními materiály a pilotní materiálová přípravna.
Díky partnerům konference
UpCycle Expo 2026 se mohlo uskutečnit také díky partnerům, kteří podpořili jeho přípravu a realizaci.
Konference se uskutečnila za finanční podpory Královéhradeckého kraje, platformy Inovace od Buřinky a stavební společnosti VCES.
Děkujeme za podporu odborné platformy, která propojuje stavební praxi, architekturu, výzkum, veřejnou správu a konkrétní projekty cirkulárního stavebnictví.
Pořadatelé:
Landscape Festival Hradec Králové 2026
Cirkulární centrum Hradec Králové
Za finanční podpory:
Královéhradecký kraj
Inovace od Buřinky
VCES
Děkujeme všem řečníkům, moderátorům, partnerům, spoluorganizátorům a návštěvníkům letošního UpCycle Expo.
Druhý ročník posunul debatu od jednotlivých příkladů k fungování celého systému.
Jak materiál včas zachytit? Kde ho připravit a uskladnit? Jak se informace dostane k projektantovi? Jak reuse začlenit do zadání investora? Jak navrhovat budovy schopné další změny? Jak pracovat s hodnotou, která už existuje v našem městě?
Právě na tyto otázky chceme navazovat dalšími piloty, spoluprací a příštím ročníkem UpCycle Expo.